O varhanách

Nástroj, který se nachází v kostele sv. Václava v Lišově postavil roku 1865 do nově vybudovaného kostela varhanář František Svítil starší z Nového města na Moravě. Využil zde celoživotní zkušenosti a dovednosti a vytvořil tak vskutku impozantní nástroj. Pravděpodobně se jedná o jeden z největších, nejkvalitnějších a zároveň posledních nástrojů tohoto mistra, který se až na několik pozdějších zásahů a úprav překvapivě dochoval v původním stavu. Památkovou hodnotu těchto varhan podtrhuje i skutečnost, že se zde dochovaly také původní píšťaly osmistopého Principálu v prospektu, které zázrakem unikly válečným rekvizicím. Dalším důležitým faktem je, že právě lišovský Svítilův nástroj je jeho jediný v Jihočeském kraji. František Svítil starší stavěl varhany zejména na Moravě a na Vysočině.

Varhany jsou členěny do dvou barokizujících skříní, pozitiv v zábradlí kůru a skříň hlavního stroje. Ty jsou ponechány v přírodním dřevě. Hrací stůl je vestavěn do zadní strany pozitivu, varhaník sedí čelem k oltáři. Nástroj má celkem 20 znějících rejstříků, z toho 10 v hlavním stroji, 5 v pozitivu a 5 v pedálu. Všechny klaviatury mají chromatický rozsah, v manuálech C – c3 (49 tónů), v pedálu C – a0 (22 tónů). Nechybí rovněž kolíčková manuálová spojka. Po obou stranách klaviatur jsou dochovaná původní manubria. V roce 1904 byla provedena úprava nástroje firmou bratří Paštiků, při které byl odstraněn rejstřík Rauschquinta a nahrazen zinkovým restříkem Gamba 8´. Zároveň firma provedla jeho celkové přeintonování. Někdy v době po 1. světové válce byla pak odstraněna původní soustava tří klínových měchů a nahrazena dvěma novými plovákovými měchy s elektrickým ventilátorem. V letech 1994 – 1995 byla provedena chemická konzervace dřevěných částí, vyčištění nástroje a jeho doladění.